Histriónská porucha osobnosti (hysterie)
Projevy hysterie: obrázek
- typicky přehnaná emocionalita
- absence studu
- teatrálnost projevů
- postižení jsou většinou velmi exhibicioničtí a egocentričtí
- neustálá snaha být středem pozornosti
- přehnané flirtování, koketnost
- neustálá potřeba vzrušení
- touha po ocenění
- nepřípustnost vlastních chyb, nesnášenlivost kritiky
- vymýšlení si
- hypochondrie - úzkostné sebepozorování a strach z nemoci
- nestálost citů
- manipulace s ostatními
- časté urážení se, trucování
- v partnerském vztahu dožadování se neustálých důkazů lásky, vyhledávání konfliktů a předvádění žárlivých scén
Histriónská porucha osobnosti (anglicky histrionic personality disorder, HPD) je psychické onemocnění, jež se vyznačuje charakteristickými prvky chování. Tato porucha častěji postihuje muže než ženy. Většinou vzniká při nějakém mimořádném citovém prožitku – úmrtí blízkého člověka, silná stresová situace, existenční problémy apod. – na něž člověk se sklony k hysterii reaguje přehnaně. Jednotlivé hysterické reakce se fixují a postižená osoba se není po nějaké době schopna chovat jinak než hystericky. Porucha se většinou v určité formě objeví už v dětství, děti trpící touto poruchou jsou zbrklé, nepořádné a nedbalé, umějí velmi věrohodně předstírat různá onemocnění a cítí potřebu být stále ve středu společnosti. Projevy hysterie vrcholí většinou kolem šestnácti let, kdy se onemocnění projevuje již v plné formě.
Lidé postižení histriónskou poruchou osobnosti zpravidla navazují velmi problematické vztahy s rodiči stejného pohlaví, jsou přehnaně emocionální a postrádají stud – nebojí se tedy zesměšnění společností. Pro projevy hysterie je typická teatrálnost reakcí, určitý exhibicionismus, egocentrismus, infantilita, potřeba býti stále středem pozornosti – hysteričtí lidí bývají až extrémní extroverti, kteří sdělují okolí i nejintimnější detaily svého života. Tito lidé jsou ale také snadněji ovlivnitelní názorem ostatních, mají pocit, že je odsuzují, vůči čemuž opět bojují přehnanou reakcí, mají sklony k vymýšlení a lhaní, značně manipulují svým okolím. Neobvyklé také není stylizován se do rolí „trpícího“ člověk – simulace různých nemocnění, která může vést ke skutečné somatické chorobě.
V partnerských vztazích se hysterici chovají velmi sobecky, vyžadují neustálou lásku, předvádějí záchvaty žárlivost, neustále vyhledávají konflikty a upozorňují na chyby druhého. Obecně se má za to, že jediný způsob, jak si nezadělat na podobnou psychickou poruchu je ze vztahu s hysterickým člověkem vystoupit nebo úplně rezignovat.
Důležité je, že hysterie je opravdu psychické onemocnění – postižení lidé za své chování tedy v určité míře nemohou, samotné onemocnění se dá léčit jen s pomocí odborníků.
Léčba: dlouhodobá, nutná pomoc psychologa, psychoterapie, s výhodou lze použít metody psychoanalýzy (znovuprožití eventuelních nepříjemných zážitků, pocitů a traumat z dětství, jenž mohly být příčinou této poruchy), partnerské či manželské poradny, farmakologicky antidepresiva.